Čeština
V horách Jižního Tyrolska, na pomezí tří současných států – Itálie, Švýcarska a Rakouska – ležela kdysi vesnička zvaná Curon Venosta (německy Graun im Vinschgau). Dnes z ní zbyla jen kostelní zvonice čnící nad hladinu umělého jezera, k níž se houfně sjíždějí turisté, aby si pořídili efektní fotografie. Vypravěčka Trina líčí osudy zdejších německy mluvících obyvatel, násilnou a nenáviděnou italianizaci tohoto kraje v období Mussoliniho fašismu, vábení německého nacismu, jemuž podlehla řada sousedů a jež jí odcizilo také dceru i syna, vypráví o letité snaze některých z vesničanů zabránit výstavbě přehrady, která má zatopit jejich domy, i o lhostejnosti a krátkozrakosti ostatních. Na Trinu a jejího manžela Ericha dopadají všechny historické události drtivou silou. Přesto však odmítají opustit místo, kde se narodili a žili oni i jejich předkové. Trinino vyprávění zachycuje nejenom jeden velmi zajímavý příběh dvacátého století, ale i obtížné hledání vlastní identity v pohraniční oblasti.
